soumrak rytirstva - Porovnanie cien

Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně. Válkou růží projdeme přes bitvu u Towtonu, staneme se svědky vzestupu i pádu „Králotvůrce“ Warwicka a budeme uvažovat, kde i jak došlo k poslednímu boji krále Richarda III. Spatříme trpký konec rytířské slávy burgundského vévody Karla Smělého a budeme sledovat boje Maurů i španělských rytířů o Granadu. Skrze bitvu u Fornova a životní osudy Pierra Bayarda se přeneseme do posledních rytířských střetů na italských bojištích, za nimiž udělala tečku bitva u Pávie. Reedice tohoto svazku je rozšířena o poslední bitvu „rudé růže“ Lancasterů u Tewkesbury (1471) a vítězství Františka I. Francouzského nad Švýcary u Marignanu (1515).

Příběh dvou přátel, kteří za dramatických okolností zjistí, že existuje reálná hrozba zneužití nebezpečné látky a pokusí se s tím něco udělat.

Esejistická kniha G. Lipovetského (nar. 1944) si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod. Jeho zrcadlo naší "bezbolestné etiky" je kritické, ale zároveň tolerantní. I k zdánlivě jednoznačně záporným jevům přistupuje bez předsudků, snaží se je vidět z různých úhlů a zařazuje je do celkového rámce, jenž však není nehybný. Autorovy úvahy vždy vycházejí z naprosto věcných pozorování a jsou ilustrovány na konkrétních příkladech. Jeho jazyk není poznamenán akademickým, úzce specializovaným žargonem, stejně jako jeho myšlení není svázáno žádnými ideologickými předsudky a je přístupné každému kultivovanému čtenáři. Český preklad Alena Bláhová, Martin Pokorný

Když se vám ve vteřině zhroutí celý svět, co musíte udělat pro to, abyste se dokázali znovu postavit na nohy a našli ztracenou chuť do života? Hannah a Ruth jsou sestry. Věčně se smějí, často hádají a stejně tak i usmiřují. Jsou každá úplně jiná, ale pouto mezi nimi je silné. Společně jsou zkrátka neporazitelné. Jedna letní dovolená však všechno navždy změní.

Režijní debut maďarského režiséra Lászla Nemese, sugestivní válečné drama Saulův syn, získal Velkou cenu poroty v Cannes i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Po tomto triumfu přichází někdejší asistent žijícího klasika Bély Tarra s novinkou, která se odehrává v jeho rodné Budapešti na počátku 20. století. Vizuálně působivé historické drama sleduje dvacetiletou Irisz Leiter, která přijíždí do maďarského hlavního města poté, co strávila dospívání v sirotčinci, a náhle je konfrontována s vlastní minulostí a temným tajemstvím obestírajícím její rodinu. Iris touží stůj co stůj získat práci v podniku na výrobu luxusních klobouků, který kdysi patřil její rodině, noví majitelé jsou však z jejího náhlého návratu vyděšení, jako by jméno Leiter s sebou neslo jakousi záhadnou hrozbu... Přízračná, dusivě snová atmosféra předválečné Budapešti rezonuje s úzkostí hrdinky i umírající rakousko-uherské říše. V jedné z vedlejších rolí se ve filmu objeví známá slovenská herečka Judit Bárdos. Film je maďarským kandidátem na Oscara.

Známy český autor science fiction, nositeľ niekolkých ocenení vrátene ceny za najlepšie SF knihu roku, prichádza s ďalším dielom dokladajúcim jeho mimoriadnu fantáziu, ktorú skvelo uplatňuje vo svojich poviedkách.

Obrovský počet dětí na celém světě vyrůstá bez otce. Luigi Zoja zkoumá příčiny tohoto jevu a vysvětluje jeho podíl na sociálních a psychologických problémech lidstva. Využívá přitom své znalosti antropologie, kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika. Otcovství definuje v opozici k instinktivnímu mateřství, jako projev vůle a záměru, a vyzdvihuje na něm především společenskou roli. Soumrak otců má co říci každému, kdo se zajímá o psychologické pozadí dnešní doby a o kulturní dějiny Západu. A samozřejmě všem těm, kteří chtějí hlouběji proniknout k postavě otce a k fenoménu otcovství. Kniha získala italskou literární cenu Premio Palmi, americkou vědeckou cenu Gradiva Award a byla přeložena do dvanácti jazyků.

Zdena Bratršovská a František Hrdlička autorsky spolupracují už od 70. let. Napsali řadu prozaických děl s nádechem magického realismu, jakož i několik dramat a básnických sbírek. Nevyhýbají se ani publicistice a čas od času shromáždí své texty, které vyšly v novinách či časopisech, v samostatném výboru. Prvý, s názvem Politikův umělec a umělcův politik, vyšel roku 2002, druhý přináší tato kniha. Její texty vznikaly v letech 2004 až 2007, mají esejistický charakter a autoři se v nich zamýšlejí nad situací dnešního člověka. Zajímá je prostor, který obýváme, životní styl, generační rozdíly, dětský a zvířecí svět, postavení outsiderů a lidí s handicapem, vliv emocí na naše rozhodování i podstata hrdinství. Vyslovují se k pedagogické, lékařské i moderátorské praxi a uvažují o lyrické tvorbě jako o národním fenoménu. V nejrozsáhlejších esejích zkoumají proměny utopické literatury a rozpornou úlohu hudby v běžném životě.

Lze se celý život opájet iluzí o důstojnosti našeho úkolu? Majordomus Stevens si s ní bohatě vystačí. S buldočí zaslepeností si předsevzal sloužit svému pánovi do roztrhání těla, až tím neméně svědomitě promarnil i vlastní vyhlídky. Největší potíž je však v tom, že tento toporný lokaj není tak docela „mužem bez vlastností“. Když před zraky čtenářů bilancuje své předválečné působení na panství lorda Darlingtona, působí dojmem navýsost oddaného, předvídavého a za všech okolností delikátního sloužícího. Chybí mu nicméně to lidsky podstatné – osobitý názor, špetka hrdosti i schopnost projevit plnohodnotný cit –, a tak zasévá smutek a zkázu všude tam, kde by namísto kamenné tváře byly zapotřebí selský rozum či vlídné srdce. Ishigurův tragikomický, krutý, ale také nádherně stylově vycizelovaný příběh značně narušuje tradici ostrovního „komornického románu“, založenou zábavnými prózami Jane Austenové nebo P. G. Wodehouse. Nejslavnější kniha jednoho z nejpozoruhodnějších britských spisovatelů současnosti, jehož dílo vytrvale poukazuje na ostrovní snobismus a všeničící uzavřenost, byla roku 1989 odměněna Bookerovou cenou a patří k nejpůsobivějším psychologickým románům poslední čtvrtiny 20. století. Její stejnojmenná filmová adaptace se sirem Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích, kterou v roce 1993 natočil režisér James Ivory, získala osm nominací na Oscara a čtyři nominace na Zlaté glóby.

Antihrdinou Šlomova soumraku je Richard, bývalý stand-up komik, který má problémy s alkoholem i drogami. Žije sám v Santa Monice, citově neukotvený, jeho vztahy se ženami jsou čistě sexuální. Vedle bydlí Jackson, spíše drogový dealer než údajný filmový producent, a jeho zakřiknutá, týraná žena Lýdie. Richardův životní stereotyp naruší příjezd jeho nevlastní dcery RFK, která se chce stát židovkou. To Richarda zaskočí – sám je židovského původu, jeho pravé jméno je Šlomo Berger… Šlomův soumrak, je vážná i napínavá komedie o osamělosti a tíze jejího překonávání v prostředí městské džungle, o hledání kořenů i síly žít dál.

Soumrak královen je závěrečným dílem fantasy trilogie. Vrcholí zde spletitý příběh, který započal v první knize nazvané Královna ze Železné hory a pokračoval druhým dílem pojmenovaným Královna a Zlatý rytíř. Syn Gwyna a Luny ztrácí v touze po moci veškeré zábrany. Severní království opět trápí časté bouře a zlé úklady. Samozvaný vládce vzbuzuje obavy i v sousedních zemích, kde léta marně pátrají po Bresovi, Bet a jejich družině. Navíc z ostrova Dubaru zmizela jediná dcera zdejšího krále. Podaří se potomkům kováře Riana i záhadné dívce se stříbrnými vlasy osvobodit uvězněné bytosti a vrátit tak do země klid? Nebudou tentokrát úkoly nad jejich síly? Dozví se konečně někdo, kam se poděli vladaři Jižního království?

Známý ekonom, někdejší jihoamerický politik, politolog, bývalý editor časopisu Foreign Affairs Moisés Naím opět předkládá mimořádně aktuální knihu, jejíž četba je stejně strhující jako užitečná a mnohdy překvapivá. Vysvětluje, proč získat moc je dnes snazší, ale vykonávat ji obtížnější. Prezidenti, výkonní ředitelé ve finančních službách a ropných společnostech, mezinárodní náboženští vůdcové i politici nadále třímají v rukou značnou moc, ale ne už takovou jako jejich předchůdci. Ti, kdo dnes stojí v popředí, čelí většímu počtu problémů, konkurentů a omezení ve formě občanského aktivismu, globálních trhů a všudypřítomných médií. Rozpad moci uvolnil v globálním měřítku prostor pro nové záměry, podniky, hlasy i možnosti, ale obsahuje v sobě také velký potenciál nestability. Naím soudí, že dnes jsme zranitelnější vůči špatným teoriím a špatným vůdcům, a rozhodně doporučuje diskutovat nikoli o tom, kdo nebo co je „jednička“, ale co se děje uvnitř dotyčných národů, politických hnutí, obchodních společností a náboženství.

Píše se rok 2025 a ve Skotsku se objevil záhadný vir – smrtelná nemoc, která je zřejmě fatální pouze pro muže. Když doktorka Amanda MacLeanová tento nový fenomén nahlásí, je vnímána jako hysterka. Když lidé její varování konečně začnou brát vážně, už je příliš pozdě. Vir způsobil globální pandemii – a také politickou. Všechny oběti jsou muži. Svět se stává něčím neznámým – světem žen. Následují příběhy lidí, kteří zůstali naživu a musejí se s následky viru vyrovnat. Jsou vyprávěny v první osobě a zahrnují příběh Amandy MacLeanové, Catherine – sociální historičky, která je rozhodnuta zdokumentovat osudy žen po „mužském moru“, analytičky tajných služeb Dawn, která má za úkol pomoci vládě vytvořit novou společnost a Elizabeth – jedné z mnoha vědců, kteří se zoufale snaží vynalézt vakcínu. Skrze tyto ženy a příběhy dalších lidí poznáváme nesčetné způsoby, jakými absence mužů změnila společnost, ať se jedná o osobní ztrátu – manželů a synů – či politickou – změny v pracovní síle, plodnosti a významu rodiny. V Soumraku mužů Christina Sweeney-Baird mění nepředstavitelné na nezapomenutelné.

Dva tisíce let po odchodu andělů sužuje Eden všudypřítomný úpadek. Pravověrní z něj viní Heretiky a jejich zapovězenou magii – a napětí mezi oběma skupinami nebezpečně stoupá. Chrámová tanečnice Ada Efron žije posledních sedm let jako Pravověrná. Své heretické kořeny tají a snaží se zapomenout na to, že kdysi přísahala pomstu vrahovi svých rodičů. Když se ale její nový život ocitne v troskách, Ada ví, že přišel čas odplaty. Dokáže zjistit, co přesně se stalo během Noci velké očisty, kdy její rodiče zemřeli?

Fajma, Praha. 1991

Kniha je kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a o jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky různé typy sociálního státu. V této souvislosti podrobuje kritice koncept 'modernizace' sociálního státu, jenž se stal jedním z ústředních hesel dnešního politického a mediálního diskursu. Všímá si především krize solidarity, která je doprovodným jevem této modernizace. Kriticky se zabývá řadou návrhů na to, jak prohlubující se krizi sociálního státu řešit. Tematizuje otázku starých a nových sociálních rizik, problém bludných kruhů ve fungování sociální politiky a zkoumá, jakých podob dnes nabývá sociální otázka. Zvláštní pozornost věnuje postavení středních vrstev a jejich zásadnímu významu při reprodukci sociálního státu. Kniha je psána populární formou a vychází ze zkušenosti autora, jenž přednáší o problematice sociálního státu na univerzitách ve Francii, Itálii a Španělsku.

Vrána opět přilétá a provází dalšího muže na jeho cestě za krvavou pomstou. Píše se rok 1945. Koncentrační tábory jsou plné nevýslovných hrůz. I přesto smrt jediného muže dokáže ovlivnit osud vězňů v jednom z nich....